Návrh závodní hry je specializovaný proces, který kombinuje technickou odbornost, kreativní vizi a porozumění psychologii hráčů, aby vytvořil atraktivní, vyvážené a poutavé závodní zkušenosti napříč platformami (konzole, PC, mobilní zařízení, herní automaty). Tento proces návrhu zahrnuje mechaniku vozidel, tvorbu tratí, vizuální estetiku, herní systémy a uživatelská rozhraní s cílem dodat soudržnou zkušenost, která osloví cílové publikum – ať už se jedná o příležitostné hráče, nadšence do závodů nebo soutěživé hráče. Jádrem návrhu závodní hry je definování „pocitu“ hry, což označuje způsob, jakým vozidla reagují na vstupy hráče. To zahrnuje doladění fyzikálních engineů tak, aby byla dosažena rovnováha mezi realistickým zobrazením a zábavou: realistické hry (např. „Gran Turismo“) simulují rozložení hmotnosti, přilnavost pneumatik a aerodynamiku, zatímco arkádové hry (např. „Mario Kart“) používají zjednodušenou a exagerovanou fyziku pro snadné ovládání a kaskády. Pocit musí odpovídát cílové skupině hry – fanoušci mohou požadovat přesnost, zatímco příležitostní hráči dávají přednost dostupnosti. Návrh tratí je klíčovým prvkem, přičemž jejich uspořádání musí hráče vyzvat, aniž by je frustrovalo. Tratě zahrnují směs rovných úseků, zatáček (úzké vrátky, široké oblouky), změn výšky (kopce, rampy) a překážek (zábrany, pohybující se objekty) pro vytvoření rozmanitosti. Realistické hry často obsahují trati založené na skutečných místech (např. Le Mans, Monte Carlo), zatímco fiktivní trati umožňují kreativní prvky jako smyčky, zkratky nebo dynamické počasí (déšť, sníh), které ovlivňují trakci. Vizuální návrh určuje tón hry, přičemž styl grafiky sahá od hyperrealistického (detailní modely aut, životní prostředí) po karikovaný nebo futuristický. Osvětlení, textury a partikulární efekty (jiskry, dým) zvyšují ponoření, zatímco prvky uživatelského rozhraní (tachometry, minimapy, počítadla kol) jsou navrženy tak, aby poskytovaly informace bez rušivého chaosu na obrazovce. Herní systémy přidávají hloubku, jako je postup ve hře (odemčení aut, tratí nebo vylepšení), herní módy (lokální split-screen, online závody) a systémy bonusů (zrychlení, zbraně v arkádových hrách), které zavádějí strategii. U soutěživých her návrháři vyvažují statistiky vozidel, aby zabránili nespravedlivým výhodám, zatímco u příležitostných her může být prioritou personalizace (barevné nátěry, potisky) podporující individualitu. Testování je nedílnou součástí, při které návrháři shromažďují zpětnou vazbu pro doladění ovladatelnosti, úpravu obtížnosti tratí a opravy chyb. Výsledkem je závodní hra, která působí odezvou, odměnou a přizpůsobením potřebám hráčů, ať už hledají realismus, vzrušení nebo sociální soutěž.